Článek je přepisem mého cestovatelského deníku z výpravy do Budapešti v Maďarsku, Bělehradu v Srbsku a české vesnice Svatá Helena v Rumunsku. Odkazy na zápisy z dalších dní najdete pod textem.
Ráno vstáváme docela bez problémů a včas, ale jsme rozlámaní a nevyspalí. Snídaně je stejná (=stejně dobrá) jako včera. Loučíme se s paní ubytovatelkou, dáme jí Studentskou Pečeť jako dárek, platíme ještě útratu za pití v hospodě z minulých dní, bohužel nevíme, kolik to přesně bylo, takže doufáme, že jsme to odhadli správně.
Svatou Helenu opouštíme kolem osmé místního času a jedeme zpět k hraničnímu přechodu se Srbskem, ale nepřejíždíme na druhou stranu hranice, ale pokračujeme na sever do Temešváru. Město je špinavé, nepříjemné a hlavně špatně značené, takže mírně bloudíme. A ani holky tu nejsou nic moc (a to nás o opaku přesvědčovali kluci ze Svaté Heleny). Také podle mapy zjišťujeme, že nemůžeme jet hned k hranicím s Maďarskem, protoře na cestě chybí asi pětikilometrový úsek, který překonává Dunaj. Jedeme tedy zajížďkou přes Arad.
Doteď byly silnice opravdu hrozné, ale teď se dodtáváme na hlavní silnici do Maďarska a povrch je už lepší. Je prvního září, takže potkáváme děti, které se vrací z prvního dne ve škole. Cesta skrz Arad nás protáhne doslova všemi kouty města, ale je alespoň dobře značená, takže projíždíme a úspěšně pokračujeme k Maďarským hranicím. Tam se dostáváme krátce po poledni. Těsně před hranicí kupujeme benzín a elektronickou dálniční známku. Mezitím přichází k autu cikánka s malým dítětem a myje nám okno. Dáváme jí 3 eura, ale asi se jí zdá 80 korun za minutu práce málo, tak se snažá lézt do auta a chce víc. Odpálkováváme jí a jedeme dále.
Pořád jedeme po normální silnici, ale na parkovišti vidíme pocii jak kontroluje dálniční známky. Projíždíme Szegedem, kterým vede objížďka, ale úspěšně se vymotáváme a vjíždíme na dálnic a jedeme k Budapešti. Tam na benzínce utrácím zbylých 1000 forintů za jídlo a pití. I když jsme měli prvně problém s navigací, tentokrát na vnějším okruhu nemáme problém a palíme dál.
Kolem půl páte přejíždíme do Slovenska a teprved teď lepíme desetidenní dálniční známku, kterou jsme měli mít na okně už od prvního dne. U hranice stojí dlouhá řada náklaďáků se spícími řidiči, ale dálnice samotná je úplně prázdná. Trošku se zaplňuje až u nás a zároveň se zhoršuje její kvalita. D1 je prostě zlo, ale je vidět, že ty nejhorší úseky už začínají opravovat.
Celkově jedeme rychleji, než jsme mysleli, a tak domů přijíždíme už po sedmé večrní. Kluci mě vyhazují před domem a jedou domů. No a to je konec.
Obsah
- Den první (odjezd, Bratislava, Budapešť)
- Den druhý (z Budapešti do Bělehradu)
- Den třetí (poznáváme Bělehrad)
- Den čtvrtý (další noc v Bělehradu)
- Den pátý (unaveni v Bělehradu)
- Den šestý (z Bělehradu do rumunského Banátu)
- Den sedmý (na ostrově v Dunaji)
- Den osmý (návrat domů)
Přiřazené tagy: 2009, arad, banát, benzinka, české vesnice, cikánka, d1, dálnice, dovolená, dovolená 2009, dunaj, hungaria, maďarsko, most, návrat, oběd, prázdniny, rumunia, rumunsko, snídaně, svatá helena, szeged, temešvár, timisoara, žebrák, zpět
Loading ...
Nejnovější komentáře